Skip to main content

JE TO PRO NÁS VŠECHNY NOVÁ A NEBÝVALÁ SITUACE

Boj s epidemií a život v ní je problém jak zdravotní, tak i psychický. V normálním životě se automaticky staráme o všechny stránky naší osobnosti: bio-psycho-socio-spirituální. O tělo nyní pečujeme dodržováním pravidel, nošením roušek a omezením kontaktů.

Naše přirozená potřeba kontaktu s druhým – v kulturním, společenském i duchovním životě, však strádá a čelíme mnohem víc psychické zátěži než nemoci jako takové.

Můžeme pociťovat obavy, úzkost, strach, pocit sevření, nejistotu …. je to přirozené. Tyto emoce můžeme zvládnout sami anebo je to pro nás tak náročné, že se raději obrátíme na odbornou pomoc.

Pokud cítíte, že v důsledku domácí izolace potřebujete podporu odborníka, duchovní povzbuzení, nebo někoho, kdo vám nabídne „jen ucho k naslouchání“, neváhejte využít některý z níže uvedených kontaktů:


Odborníci z našeho regionu, kteří nabídli své služby a jsou připraveni pomoci řešit Vaše problémy:

Karel Skočovský, kněz, psycholog ................................................ 774 565 250

Ján Jakubovič, kněz ....................................................................... 604 296 423

Markéta Horáková, psycholog ....................... Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Vítězslav Vurst, nemocniční a hospicový kaplan ........................... 608 769 002

Jana Skalická, pastorační asistentka ............................................. 736 509 431

Ludmila Nováková, vrchní sestra Domácí zdravotní a hospicové péče,

poradkyně pro pozůstalé ................................................................. 736 509 441

Martin Smolka, sociální pracovník Podpory pečujících ................. 730 806 121

Zkuste pracovat na svém klidu a dobré náladě.

Krize je příležitost – něco změnit, nad něčím se zamyslet.

Věřte a neztrácejte naději!


Jak si zachovat duchovní svěžest a jak lze i nyní posilovat víru?

Drazí, to, co nám vždy zůstane, je modlitba. Prosíme, nezapomínejme se modlit za sebe i za druhé, za nemocné a ty, kdo jsou v nebezpečí smrti, za zdravotníky a další, kdo v těchto dnech čelí obrovskému nasazení a vyčerpání, za ty, kdo svými rozhodnutími za nás nesou odpovědnost a za brzké ukončení této epidemie. Přijměme tuto podobu postní doby jako svého druhu duchovní cvičení, jako nabídku od Pána, kterou nám dal způsobem, jaký bychom si sami nepřipravili, ale který může být pro každého z nás i pro Církev příležitostí ke skutečné změně smýšlení, k níž jsme byli vyzýváni na Popeleční středu.

Mons. Jan Graubner, arcibiskup olomoucký, místopředseda ČBK

Jste-li věřící, nemáte nyní možnost sdílet svou víru ve společenství s ostatními. Posilu pro sebe i druhé však můžete čerpat i „na dálku“:

  • účastnit se bohoslužby sledovat prostřednictvím sdělovacích prostředků (rozhlas, televize, internetové vysílání - Rádio Proglas, TV NOE, ČT2;  https://mseonline.cz)
  • připojit se každý den ve 20 hod. ke společné modlitbě křesťanů po celém světě za zastavení epidemie nemoci
  • číst Bibli; denní texty čerpat z internetu: (http://m.liturgie.cz/misal/)
  • vytvořit malé rodinné společenství - slavit neděli, modlit se, vyprávět si
  • využít možnost být v kontaktu telefonem nebo přes sociální sítě – podpořit někoho nebo se sami „vypovídat“
Ke sdílení můžete využít kontakty na laické spolupracovníky farnosti Zábřeh:

Lenka Hamplová ........................ 733 631 242

Jaroslav Herzig .......................... 723 779 035

Anna Hrochová ......................... 605 149 566

Jana Kubíčková ......................... 605 536 270

Josef Klimek ............................. 731 465 717

Nikola Slámová .......................... 732 365 743

Markéta Kroulová ...................... 604 650 880

Josef Kroul ................................ 732 827 898

Podpůrný program připravila také naše arcidiecéze ve spolupráci s UPOL CMTF

Arcibiskupství olomoucké a Cyrilometodějská teologická fakulta Univerzity Palackého společně nabízejí duchovní a psychoterapeutickou pomoc na telefonu – všem, kdo v čase epidemie potřebují podporu nebo povzbuzení.

outo službou chtějí obě instituce vytvořit bezpečný prostor vám, kteří jste se v důsledku nucené karantény a z ní vycházejících opatření dostali do psychické nepohody a míra vašich obav a úzkostí přesahuje pro vás únosnou mez. Také v případě, kdy potřebujete duchovní podporu nebo povzbuzení: využijte nabízených kontaktů.

K dispozici vám jsou odborníci několika oborů, kteří se při telefonickém rozhovoru s vámi budou snažit zvládnout vaši nastalou situaci nebo vás nasměrují tak, aby se vám v dané situaci dostalo co nejlepší pomoci. Pomoc nabízíme na základě telefonického rozhovoru, a to na uvedených telefonních číslech. Nedovoláte-li se na vámi vybrané číslo, volejte na jiné z uvedených.

Duchovní a psychoterapeutická pomoc
P. Lukáš Engelmann, kněz, psychoterapeut, 731 402 155
P. Jindřich Kotvrda, kněz, psychoterapeut, 739 389 136 (9–17 hod.)
P. Roman Macura, kněz, psychoterapeut, 603 787 013

Duchovní pomoc
S. Lucie Cincialová, řeholnice, 731 600 081
S. Klára Maliňáková, řeholnice, psychoterapeut pod supervizí, 731 646 963
Dominik Opatrný, teolog, nemocniční kaplan, 731 788 901
P. Pavel Stuška, kněz, 731 621 190
P. Václav Tomiczek, kněz, nemocniční kaplan, 736 647 693

Psychoterapie
Kateřina Hamplová, krizová intervence, 775 115 446
Richard Kořínek, psychoterapeut, 604 777 004
Arnošt Krtek, psychoterapeut, 722 667 878
Růžena Krtková, psychoterapeut, 722 667 878
Zdeněk Meier, psychoterapeut, 603 496 710
Markéta Pešoutová, psycholog, 722 667 878
Petra Potměšilová, psycholog, 603 293 252
Peter Tavel, kněz, psychoterapeut, 777 443 143
Carmen Švýcarská, psychoterapeut, 604 322 522
Kristýna Černíková, krizová intervence, 602 349 782

Poradenství pro rodiče
Marcela Anežka Kořenková, psychoterapeut a koordinátor projektu, 733 522 339

Bože, dej mi sílu, abych změnil věci, které změnit mohu. Dej mi trpělivost, abych snášel věci, které změnit nemohu. A dej mi moudrost, abych obojí od sebe rozlišil

 

Fridrich Öttinger

Návod JAK PŘEŽÍT "DOBU KORONAVIROVOU" aneb ABYCHOM NEDOPADLI JAKO DINOSAUŘI

Velice se nám líbí doporučovaná opatření dvou kapacit v oblasti psychologie PhDr. Adama Suchého, klinického psychologa a psychoterapeuta z Olomouce a Doc. PhDr. Miroslava Světláka, PhD., přednosty Ústavu psychologie a psychosomatiky, Brno. I proto Vám je zde přetiskujeme bez úpravy:

Milí Češi a Moraváci na jedné karanténní lodi,

víme, že neexistuje žádná zázračná rada, jak na dálku zatočit s úzkostí, psychickými potížemi či virem samotným, ale jako kliničtí psychologové a psychoterapeuti jsme pro vás připravili stručný soubor doporučení, který vám v tyto dny snad přijde k duhu:

  • Můžete prožívat úzkost, vztek, frustraci, bezradnost. Následně můžete prožívat stud a vinu za své projevy. Může vám to být jedno a být nad věcí. Můžete se nadměrně pozorovat a všímat si každého zakašlání. Všechny tyto projevy jsou normální
  • Každá krize někdy skončí, každá epidemie přejde. V historii přešly horší nákazy. Koronavirus není mor, nezabije vše živé, na co sáhne. Pro většinu populace tak neznamená přímé ohrožení života.
  • Dodržování současných opatření je klíčovým aktem ohleduplnosti k těm, jejichž životy nákaza ohrozit může (především senioři a již dříve nemocní). Když se zahltí zdravotnický systém, nebude umět pomoci těm, kteří ro potřebují. Noste roušky.
  • Epidemie a přijatá opatření omezí náš „plnotučný“ život a mohou přivodit finanční potíže, ale bude to mít řešení. Každý problém má totiž své řešení. To ale přijde na řadu, až se s nákazou vypořádáme. Zatím nic neplánujte.
  • Náš organismus dokáže nést velkou míru zátěže a nepohodlí. Pro lidstvo to není nic neobvyklého, jen jsme na to trochu zapomněli. Je normální nemít se vždycky jen dobře.
  • Zkuste aktivně pracovat na svém klidu a dobré náladě. Tak jako vás dokážou strhnout negativní emoce a špatné zprávy, dokážou to i ty pozitivní a dobré. Pokud máte někoho nakazit, zkuste ho nakazit optimismem.
  • Po odeznění naštvání, brblání a strachu si lidé nakonec začnou pomáhat. Buďte k sobě laskaví a nehledejte viníka (vláda, lyžaři atd.), i když je to přirozené. Většina lidí skutečně nechce nikoho vědomě nakazit. Hledejte způsob, jak být platní druhým.
  • Naordinujte si mediální dietu. Není třeba neustále sledovat zprávy v TV, a ještě je aktivně vyhledávat na internetu. Můžete si být jisti, že nic důležitého vám neuteče. Ignorujte konspirační teorie a věnujte se něčemu jinému, než je koronavirus.
  • Karanténa nejsou prázdniny. Najděte si pevné body v každodennosti a stanovte si režim. Využijte nucené volno na dodělání domácích restů. Dovolte si izolovat se od členů rodiny v jiném pokoji. Nesnažte se dořešit dřívější rodinné spory právě teď.
  • Karanténa není ani mejdan. Kocovina zhoršuje psychickou kondici a náladu, nepřehánějte to.
  • Mluvte o situaci se svými dětmi (i ti nejmenší vnímají váš neklid) a uklidněte je sdělením, že jim vážné nebezpečí nehrozí, ale musíme chránit babičky a dědy a nemocné lidi.
  • Pohyb, spánek, strava, ohraná píseň stále dokola, samozřejmě v rámci možností.
  • Pokud to umíte a troufnete si, skutečně se zastavte. Každá krize je příležitost a můžeme si z ní něco odnést. Třeba zjištěním, že lze přežít i bez víkendu stráveného v nákupním centru.
  • Že spoustu našich potřeb přichází s nabídkou zvenčí, ale ve skutečnosti toho zase tolik nepotřebujeme. Atd atp.,  každý podle svého filozofického rozpoložení
  • Nechovejte se jako nemocní, pokud skutečně nemocní nejste.
  • Pokud nemáte žádné příznaky, nebo jen lehké, nechoďte se testovat na koronavirus a zůstaňte doma. Jestli máte z viru strach, nedává žádný smysl chodit tam, kde je ho nejvíc.
  • Nelžete lékařům o svých symptomech a pobytu v zahraničí
  • Chovejte se ke zdravotníkům slušně, i když jste sami ve stresu. Oni jsou ve větším.
  • Vyjádřete podporu zdravotníkům, prodavačům, policii a dalším skupinám, které jsou nejohroženější a fungují na hraně svých sil, potřebují to.
  • Pokud vás přepadne silnější úzkost, zkuste tzv. trojúhelníkové dýchání: Začněte volným výdechem. Poté pomalý nádech nosem (při kterém v duchu počítáme od 1 do 4), zadržení dechu (stejné počítání), pomalý výdech ústy (stejné počítání). Několikrát opakujte
  • Hlavním zdrojem úzkosti jsou naše myšlenky. Ty je třeba zastavit. Použijte k tomu svých pět smyslů, zastavte se a jednoduše si zkuste říct nahlas nebo v duchu, co právě teď vidíte, slyšíte, hmatáte kolem sebe, cítíte a jakou chuť vnímáte v ústech. (Jde o konkrétní jednoduché věci, např. vidím stůl, slyším tikat hodiny atd.) Dostanete se tak do přítomnosti, dál od myšlenek a úzkosti. Zkuste použít kdykoli, když se vaše myšlenky na budoucnost začnou vymykat kontrole
  • Jiný způsob používá US armáda: zastavte se, třikrát se pomalu nadechněte a vydechněte (aktivujete tzv. parasympatikum) a uvědomte si, co právě teď prožíváte a kde jste. V duchu pojmenujte tři věci, které vidíte kolem sebe. Opět je to způsob, jak se zakotvit v přítomnosti a jak předcházet neuvědomovanému stresu. Klidně střídejte všechny postupy.
  • Jestliže jsou vaše obavy a psychické potíže větší, než sami zvládáte, kontaktujte telefonicky nebo elektronicky psychology, které najdete na internetu. Mnozí kolegové jsou připraveni na poskytování krizové intervence na dálku.